Proč děti neprospívají, John Caldwell Holt 2003, druhé vydání

Zcela výjimečná publikace Johna Holta rozklíčuje, proč máme s prospěchem dětí problém. Fascinující čtení.

2. doplněné vydání Cenná inspirace pro učitele a všechny pedagogické pracovníky. Jaké příčiny mají strach, nejistota a nuda, které děti zažívají ve školách, a k čemu to vede, popisuje významný pedagog John Holt. První vydání této knihy vyšlo ve Spojených státech v roce 1964, rozšířené a doplněné vydání v roce 1982. Více než milion prodaných výtisků v polovině šedesátých let a pozdější překlady do patnácti jazyků svědčí o tom, že základní téma této knihy – strach, nejistota a obavy, které děti prožívají ve školách, a důsledky, jaké to má na jejich schopnosti a ochotu učit se – se dotýká nejen obrovského množství rodičů a učitelů v anglicky mluvících zemích, ale je nesmírně aktuální i v našich podmínkách.

Kniha je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola s názvem Strategie popisuje způsoby, jakými se děti vyrovnávají s požadavky, které na ně škola klade.
Druhá kapitola Strach a neúspěch se zabývá působením strachu a pocitů selhání na psychiku dětí.
Třetí rozsáhlá kapitola Skutečné vzdělání zkoumá rozdíly mezi tím, co děti ,,mají umět” a tím, co je opravdu zajímá a znají ve skutečnosti.
Čtvrtá kapitola Jak školy selhávají analyzuje způsoby, kterými školy podporují negativní dopady zavedeného způsobu výuky na žáky.
V závěrečném Shrnutí se autor snaží formulovat obecné závěry vyplývající z předchozích kapitol.

Fascinující čtení. Detailní pozorování toho, jak se konkrétní děti v konkrétních chvílích chovaly, když samostatně řešily nějakou úlohu (většinou matematickou: práce s různě dlouhými tyčinkami, rozdělování předmětů do kelímků a abstrahování principů těchto operací). Autor popisuje nejen to, jak to dítěti dřív nebo později "zapálilo" (anebo někdy "nezapálilo"), ale z výrazu tváře dítěte či z obsahu a tónu otázek, které dítě klade, usuzuje autor také to, jak se dítě cítí a co jej motivuje buď si s příkladem poradit nebo jej vzdát nebo se nechat zmást. Ukazuje, že dítě při učení nezapojuje jen inteligenci, ale řešení úlohy je pro něj také úkol společenský: selhání nebo vyřešení úlohy mění jeho sebehodnocení, vztah s ostatními, očekávání, která na něj budou příště kladena... Kniha obsahuje velké množství popisů toho, jak přesně byly děti dovedeny k chybným odpovědím a hlavně k tomu, že vůbec nezačaly přemýšlet a namísto toho jen hledaly správnou odpověď. Přemýšlení vyžaduje například klid a svobodný vnitřní prostor, který některé děti postrádaly. To, a nikoli snad nižší inteligence, bylo důvodem jejich neúspěchu.
Ukázky: "Neúspěšné děti se nesnažily, i když neúspěšně, dělat totéž co ty úspěšné. Dělaly něco úplně jiného. Viděly školu a svůj úkol v ní úplně jinak. Bylo to místo plné nebezpečí, a jejich úkolem bylo vyhnout se mu, jak to jen šlo. Jejich zaměstnáním nebylo učit se, ale unikat."
"Teprve až se učitelé ve třídách osvobodí od svých tradičních učitelských povinností – nařizovat, trestat, hodnotit –, budou schopní rozumět svým žákům natolik, aby dokázaly přijít na to, jak jim být co nejvíc užiteční."
 "Když jsou děti v situaci, kdy na ně není vyvíjen tlak, aby správně odpovídaly, a už vůbec ne rychle, dokážou úžasné věci."