Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině, Egon Hostovský 1995

Kvalita 10/10. Co vlastně člověk zažívá v exilu?

Osnovou knihy je drama exilu,osud emigranta, cizince, který hledá své zakotvení. V zajímavém spojení ojedinělých memoárů a citlivé autobiografické prózy se autor soustřeďuje na vlastní nitro. Je to kniha, která se fakticky vyhýbá drbům a je to poctivé líčení - vyprávění o lidech, které Hostovský za život potkal a kterří mu nějak pomohli, ať už reálně, nebo třeba svým vzorem. Dál to vypadá, že trpěl malinko stihomamem, že se na něj snáží neblahý osud, že ač se snaží jak se snaží, tak ne a ne prorazit. A myslím, že taková ta představa, že všechno je trochu spiknutí, je hlavním leitmotivem jeho románů, nakonec i jeho hlavní a poslední román se jmenuje Všeobecné spiknutí. A tu mašinerii neviditelné moci jako nějaký mechanismus má trochu společný s Kafkou, což ti západní nakladatelé docela dobře odhadli. Je to zcela neprávem polozapomenutý český autor, který má smysl pro cynismus, jemný humor, tajemství, velmi vypracovanou psychologii postav a dokýže rozehrávat velké příběhy.